Paulo Coelho

Paulo Coelho je spisovatel v již pokročilém věku, který pochází z Ria. I přesto, že je silně věřící křesťan, tak dokáže předat neskutečně silné duchovní poselství pro veškeré bytosti, které duchovní sféru bytí alespoň trochu vnímají a mají cit pro TO něco víc, co za tím životem stojí. Překonvertujete si jeho řeč jako buddhista i jako ateistický vědec.

Opírá se rád o křesťanská fakta, která jsou velmi zajímavá a díky němu mám o nich povědomí.

Začala jsem s Coelhem již před spoustou let, když jsem byla na základní škole a jeho bestseller Alchymista jsem dostala jako dárek. Je to jeho nejznámější publikace. Je to fiktivní příběh, který vypráví o cestě mladého pastýře za svým snem. Autor čtenáře přesvědčuje o smysluplnosti cesty za osobním štěstím a kniha má JEN 164 stran. Inu, na samotném štěstí není co vysvětlovat. Pochopitelně mají krimi romány 500 stran, jsou totiž spletité. Tady nemáte co řešit. Nad jeho poselstvím je potřeba se po 164 stranách posadit, dát si lahodnou kávu a vsugerovat si větu „Vždyť jo! To je přesně ono!“ .. Je to poutavý příběh, který ve mně zanechal mysl zalitou sluncem, vždy vidím poušť a to nikoli prázdnou a životu nebezpečnou ale jako nekonečnou pláň, která Vás nabíjí energií a její energie je dechberoucí.

Paulo má několik desítek publikací a byl mi inspirací v mnoha životních situacích, i v pojetí samotné smrti. Aktuálně dočítám Mágův deník, který je sice o Svatojakubské pouti, a jsme zas u křesťanství, ale věřte, že to v Paulovo formě nikterak nevadí. Nikomu nic nevnucuje, kromě lásky.

Poutník – Mágův deník je PRVNÍ kniha Coelha. Vypráví o neobyčejné cestě jednoho poutníka ze St. Jean-Pied-de-Port do Santiago de Compostela. Naplňuje přísloví: „cíl je cesta“.

A velmi mi připomíná učedníkem knihu Bůh chodí po světe vždy inkognito – Laurent Gounelle.

Má také krátké a malé knihy do kapsy, plné mini-příběhů, které Vás naprosto zasáhnou u srdce. Jsou to takové jeho životní postřehy. Vždy vytáhne situaci, třeba se sousedem, zda mají tu třešeň porazit, nebo nikoliv. Paulo nechce, soused ano. Jste napjatí jak to dopadne? Přišel zákon, který jasně stanovil, že strom musí zemřít. Občas totiž sílu zákona a vesmíru neovlivníme a smiřujeme se s přirozeným chodem věcí.

Opravdu hned po Alchymistovi velmi silně doporučuji si do kapsy přibalit i maličké vydání těchto povídek – postřehů Jako řeka, jež plyne.

Četla jsem od něho téměř vše a ta, která ve mně nechala otazník byla Vítěz je sám. Vítěz nad kým, čím? To už se nedozvíte. Jeden vítěz pomyslně zůstane ale je to chladnokrevný vrah, kterému všechny vraždy projdou. Zabije je ve jménu své milované, kterou nakonec také zabije. Myslím, že se touto knihou Paulo pokusil o krimi, které končím velkou bezmocí. Ta bezmoc je jak u hlavního hrdiny – totiž sériového vraha, tak zůstává i ve Vás. Je to první kniha, která ve Vás zanechá bezmoc. Zas se ale jen opíráme o fakt, že né vše v Našem životě ovlivníme.


Kdo četl jeho knihy? A jaké z něho máte celkové pocity?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *