Knihy ale mají duši

Čtu. A čtu skutečně hodně. Kniha je pro mě stejně dobrý přítel jako kvalitní káva, lahodný čaj, sluneční brýle a aktuálně i strečink. Tahám knihy s sebou všude. Nejlépe do čekáren doktorů, úřadů nebo autobusu. Většina knih se vejde pohodlně do kabelky a pokud ne, tak je tu skvělá čtečka knih. Tu jsem dostala jako dárek k Vánocům, a tedy byl to nejvhodnější dárek (od mé supr tetky), který jsem ten rok dostala.

Kdo nečte, je neskutečně ochuzen o fantazii, o emoce a o celkový psychologický charakter lidí. Ve filmu vnímáte děj, v knize vnímáte i autora. A jsem lehce panovačná, takže kniha a její hrdinové mají vzhled jen po mém. O to Vás film připraví.

Už jako malé kvítko jsem listovala encyklopediemi nebo vědeckými časopisy (21.století vážně frčelo už ve 4.třídě a bylo levné). První pevnou vazbu jsem dostala od babičky. Byla to detektivka, takže jsem od babči pochytila závislost na detektivech. Já konkrétně na Sherlocku Holmesovi a Poirotovi. Stále ale malé rybky.

První velkou knihu Eragon, která měla 487 stran, jsem přečetla v 7. třídě za pouhých 8 hodin. Tak moc jsem se u ní sekla. Tak moc mě tenkrát Odkaz dračích jezdců pohltil. Milovala jsem fantasy scénu, a ta je ve světě stále velmi aktuální a troufám si říct, že skutečně kvalitní. Tu knihu bych doporučila dál, kdyby příběh, i přesto jak nádherně je vykreslený a šťavnatý, nebyl rozporcován do 4 knih, které nemají pod 500 stran. Jediné mínus. Stojí za to, si toto pustit při nemoci třeba jako audioknihu. Film v žádném případě NE!!! Jeho četba je ale veliké sousto i pro ostříleného čtenáře.

Nicméně čas běží dál a jak stárnu, tak upřednostňuji skutečné příběhy a historické romány. První román byl Rtuť, který mám do dnes. Po většinu času jako zarážku do dveří nebo těžítko na věci 😀 Je to záživný barokní cyklus plný realistických popisů a krásně reflektuje 17.století. Dostala jsem ho v 8. třídě k Vánocům a byla jsem schopná ho plně pochopit a přečíst až ve druháku na střední. Hodil se mi i ke studiu umění na střední.Má 1032 stran a opírá se o skutečné osoby, události a církev. Luxus.

Čtení má veliké plusy, ale je to dle mého názoru pro pasivnější typy lidí. Horká krev se nevydrží u čtení soustředit, takže pro ně je film jasná volba. Neodsuzuji tímto článkem filmy. Miluji je. Jen se držím zásad, že co čtu, už jako film neshlédnu a naopak. Zničím si tím celou svou utkvělou představu o příběhu a postavách. To se potom dá v nitru překousnout dosti těžce.

Knižního favorita v tom množství mít, je pro mě nereálné. Od každého žánru se najde někdo.

Od duchovní literatury, fantasy, detektivky, historické romány až po 2.světovou válku, lidské tělo, vědu a autobio.


Do Knižní Rubriky budu přidávat nejrůznější publikace. Žánry mám různé, a věřím, že se zde najdou jedinci, kteří mi ke každé z knih mohou zanechat svůj dojem. Ráda se podělím o zkušenosti a názory. Né vždy jsem totiž knihu plně pochopila.

Viz.: Volba od Jakuba Trpiše

Jak jste ji vnímali Vy?


Co dál ke čtení můžete doporučit? 🙂

Těším se na diskuze!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *