Císařovna Orchidej

Skutečná a poslední císařovna z dynastie Čching od roku 1861 až do své smrti v roce 1908. Považována za nejkrutější dračí císařovnu – vdovu, která usedla na „trůn“. Četla jsem tuto knihu s velkým nadšením, né proto, že bych s krutostí sympatizovala, ale protože je to velmi psychologický román. Kniha dokonale a barvitě dokáže vylíčit, jak tehdejší Čína fungovala a jak můžeme být opět šťastní, že žijeme dnes a v Evropě. Nikdo z Nás, si takový život, ikdyž na úrovni králů neumí představit a nikdo by si ho nepřál. Intriky, lsti, zloba, nenávist, závist, soupeřivost, marnivost, faleš a krutost. A i přes všechny tyto vlastnosti Vás kniha tak nějak oťuká a popíše Vám překrásnou přírodu, zlaté róby, bohatství a moc Číny, tak jak ji dnes již ani nemůžeme znát.

Kdysi jeden podomní šarlatán pronesl, že Čína vymře rukou ženy. A ejhle. Nebyla to Orchidejina úplná vina. Spisy, které ji popisují jako zrůdu nejsou dle mého názoru zcela pravdivá slova ale že se její rod nezachoval zapříčinila její hrůza ze ztráty svého místa. Zemřel jí manžel, syn (jediný nástupce) a ostatním již nového nástupce neumožnila. Ani vlastnímu vnoučeti nedovolila žít, jelikož nebylo čisté krve a ona byla tradicionalistka. Po její smrti vláda dynastie Čching padla.

Jehonala byla mladá a moc krásná dívka mandžuských předků, která splňovala veškeré požadavky na výběrový „konkurz“ pro císařovu konkubínu. Vybral si svých nastávajících hned několik dle tradice ale díky svému upřímnému jazyku mu Jehonala (Orchidej) učarovala. Nechal si ji přes jednu noc, pak druhou a třetí a nakonec přes několik let a měl s ní jediného svého potomka, byť měl žen hned několik. Přesněji řečeno, jediného potomka, hodného trůnu. Jeho první dcera neměla na trůn právo.

Zasvětil ji do tajů politiky a taktických velení. Dělala mu pravou ruku a nahlížela do všech spisů. Setkávala se se všemi politiky, císaři, vojáky i cizinci. Byla jeho nové a jediné alterego.

Když ve svých 26 letech císař onemocněl, doprovázela ho Jehonala již naprosto všude. Ve svých 30 letech císař Sieng-feng umírá se vší noblesou, ohňostroji a 8 kilometrovým průvodem a Orchidej zůstává sama s jedinou jí blízkou konkubínou a svým eunuchem Ante-chajem, který jí sloužil celých 45 let.

Po císařově smrti má již jejich jediný syn 5 let a jeho matka (konkubína Orchidej) mu dělá tzv.: regentku a dohlíží na chod celé Číny po jeho boku než bude zralý na trůn on sám. K její smůle (už tak je vdovou a v té společnosti není jediná možnost mít jiného muže) jí ani né 20 letý syn náhle umírá. Zůstává na celou Čínu sama a vezme to pěkně po svém.

Tento celý děj je psán spisovatelkou s asijskými kořeny Anchee Min a je to pekelně na celém čtivu znát. Burleskní chování žen, chladné přístupy mužů, barvité scenérie, surové vraždy a naprosto realistický pohled na tehdejší dobu a hlavně chudoba lidu a zlato králů a samotné příběhy eunuchů Vás odzbrojí. Naprosto! Se spoustou emocí a bez šťastného konce jak bychom čekali třeba u amerického spisovatele.


Vřele knihu doporučuji všem, kteří milují historii a historické romány. Jsem nadšená a uzavřela jsem určitou etapu četby 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *